Jiný pohled na obsedantně-kompulzivní poruchu, jak jí porozumět, jak s ní pracovat - Příběh Petry

audioverze článku: https://soundcloud.com/ina-pokorna/ocd-obsedantne-kompulzivni-porucha-jiny-pohled

Z pohledu traumatu není obsedantně-kompulzivní porucha choroba v klasickém slova smyslu, ale symptom extrémního vnitřního rozdělení – rozštěpení osobnosti člověka, který vznikl v dětství v traumatu.

🍀Velmi často se dotýkám v práci s emočním traumatem vztahů rodičů a dětí. Vidím, že většina rodičů nechtěla dětem záměrně ublížit. Sama jsem rodič, chápu velmi hluboce i svoje rodiče. Vidím z pohledu dnešního co mě vedlo k výchově syna, jaké vzorce přesvědčení, jaká bolest a strach. Dnes také vidím, jaké stopy to v synovi zanechalo, a jaké vlastní rány si potřebuje léčit.

Ale pochopení rodičů neznamená, že musíme popírat vlastní bolest. Pokud se budeme snažit je stále omlouvat a chápat (což je také forma duchovního obcházení, bypassu) nikdy se nedostaneme k té části nás, která byla zraněná. A právě ta potřebuje být konečně vyslyšena, ne znovu umlčena pod nánosem porozumění.

Vysvětlení

👉Obsese (vtíravé myšlenky) jsou hlasem potlačené části, která se snaží prodrat na světlo.

👉Kompulze (nutkání jednat) jsou strategie kontrolující části, která se snaží uzavírat emoční bolest rituálem, jednáním, které odvede pozornost pryč od myšlenek.

Vysvětlím toto téma z pohledu práce s částmi podle Teal Swan.

Co se děje v traumatu.

👉Kořen: Trauma z bezmoci a vnitřního chaosu

Nervový systém dítěte zažil dlouhodobý pocit, že nemá žádnou kontrolu a zároveň nebyl přítomný nikdo, (emočně dostupný), kdo by mu tu kontrolu poskytl bezpečně.

Mohlo jít o prostředí, kde bylo

- příliš mnoho nepředvídatelného (např. náladoví rodiče, násilí, hádky, křik)

- tresty, ponižování při sebemenší chybě

-nebo naopak totální chaos a zmatek, kde dítě nikdy nevědělo, co se stane.

V těle a nervovém systému a mysli se uloží hluboké přesvědčení:

"Svět je nebezpečný, a musím ho mít pod kontrolou, jinak se stane něco strašného"

👉Rozštěpení vnitřních částí

V traumatu se bytost dítěte rozděluje na dvě části. Můžete si to představit jako takové siamské dvojčata, které sdílí jedno tělo.

Jedna ze siamských dvojčat je kontrolující část – snaží se udržet pořádek, rituály, čistotu, přesnost. Věří, že když všechno bude přesně – zabrání bolesti.

Druhá ze siamských dvojčat je chaotická nebo potlačená část – v sobě drží strach, zmatek a bolest, trauma, které bylo kdysi příliš silné.

Tyto dvě části v člověku jsou v permanentním napětí. Kontrolující část se bojí, že když povolí, druhá část vyleze a bolest se zopakuje. A tak tělo začne vytvářet rituály a nutkání, které udržují dále až do dospělosti iluzi bezpečí v tom smyslu, že když bude dostatečně silná kontrola, nedojde ke zranění.

👉 Co se děje na úrovni energií

- mysl se přetáčí do hyperkontroly

- tělo a mozek je v permanentní aktivaci "bojuj, nebo uteč"

- duše s emoční části volají po sjednocení těch částí, které se kdysi rozešly a oddělily.

🍀Řešení není - v boji a potlačení jedné nebo druhé části. Ani myšlenky nejdou v tomto případě potlačit a ignorovat je. Když se tak děje z dlouhodobého hlediska dojde postupem času ještě k většímu tlaku myšlenek, třeba v noci a projeví se nespavostí.

🍀Řešení je – bezpečně, soucitně s pochopením se přiblížit, pochopit a uvolnit část, která kontroluje a drží strategii.

👉Každý symptom a strategie má pozitivní záměr v době, kdy vznikl, to je v dětství. V dospělosti už ale tento pozitivní záměr má negativní dopady na zdraví, a některé i na vztahy. OCD se snaží chránit emoční zranění před rozpadem.

🍀Příklad jak pracovat s obsedantně-kompulzivní poruchou🍀

🍀Příběh Petry

Petra kontroluje zda jsou zamčené dveře, zda je doma 100% uklizeno, a umývá si často ruce a má potřebu být stále v čistém oblečení, bez ušpinění i když třeba uklízí. Vezmu příklad z kontroly zamykání dveří, níže krátce z umývání rukou a čisté, oblečení.

Popíšu jednotlivé kroky

👉 1. Najít situaci, kdy měla nutkání kontrolovat, jestli jsou zamčené dveře.

👉 2. Zastavit se vnímat tělo, ptát se, co se stane, když bych nezkontrolovala dveře. Vnímat, kde je v těle napětí, jak tělo dýchá, co přichází za myšlenky.

👉3. Nechat emoci a pocity vystoupit napovrch. Např. Mám strach, že když to nezkontroluji, něco se stane, vykradou nás a já za to budu nést zodpovědnost.

👉 4. Otázka: Kdy jsem se takto kdysi ještě cítila, kdy to bylo poprvé. Nechat vyvstat myšlenku, obrazy, lidi ze vzpomínek.

Petře vyvstal pocit s následnou vzpomínkou - v 2 třídě, když šla domů, ztratila jsem klíče a rodiče na ni byli zlí, potrestali ji dostala na zadek a zakázali jí dívat se na televizi. Obvinili jí, že když by klíče někdo našel, tak je mohl někdo vykrást.

👉 5. Dovolit tělu, aby uvolnilo emoce, které drží nervový systém v napětí, když to půjde rozplakat, se, třást se, vzlykat, křičet. Uvolnit to, co se zastavilo a neuvolnilo bezpečně v době 7-8 let věku nyní.

👉 6. Ne dříve (aby nedošlo k duchovnímu obcházení - bypassu, což dělá většina duchovních technik), ale až vše toto projde tělem - postavit se v představě jako dospělé já k části osobnosti dětského já a soucitně se k němu přiblížit s pochopením, a např. slovy, že přístup rodičů nebyl tehdy správný a milující a že dospělé já chápe, jak se to dětské já tehdy muselo cítit. Pokud bude chtít vnitřní dítě obejmout dospělým já, tak to udělat a vytvořit tak pocit bezpečí. U Petry došlo k tomu, že dětské já chtělo odejít pryč ze situace s rodiči a odejít s Petrou jinam, do bezpečného místa. Odpovědi jsou u každého člověka jiné, musí se intuitivně naslouchat a věřit tomu, co dospělé já slyší i když mu to nedává hned ze začátku smysl.

👉 7. Návrat do fyzického těla. Začít vnímat a stabilizovat se ukotvením chodidel na zem. Ptát se těla, co nyní potřebuje můj nervový systém k tomu, aby se cítil bezpečněji? Odpověď může být, teplý nápoj, horká sprcha, nebo vana, poslech jemné hudby, zabalení se do deky, kontakt s kočkou, psem. Následně se může předložit i nová myšlenka mysli. Např. Stalo se někdy, že by nás vykradli? U Petry bylo jasné ne a i pocitem cítila, klid a že i může být klidná do budoucna, že pravděpodobnost je velmi malá.

🍀Pro info: potřeba Petry stále si umývat ruce souvisí s traumatem, kdy jí jako dítěti bylo říkáno: " Jsi zase špinavá, zas to budu muset prát, podívej se na sebe, nešahej na to, zkazíš to…"

Z vnějšího posuzování se v Petře vytvořila vnitřní identita, která nese přesvědčení " Jsem špinavá, nesmím se umazat, když se pořádně umyju a vyčistím, budu zase hodná, čistá a přijatá" Jedná se o primární zranění studu.

Řešení je stejné jako postup výše s kontrolou zamykání dveří, a poté, co tělo uvolní držené emoce, mysl se zklidní může se Petra umazat třeba od hlíny, může si umazat i oblečení a může tak tělu ukázat, že se nic nestane, když bude umazaná.

Je dobré tyto kroky dělat, i když to zní komicky. Důvod je ten, že uzdravení znamená zažít opak. Takže Petra se může uzdravit právě tím, že se umaže (když udělá prvně práci s emocemi), aby právě zjistila, že nepřichází z venku trest, jako dřív.

🍀Cesta k uzdravení není přímá, ani jednoduchá. Zkoumání odporových a tíživých emocí není slabost, je to návrat k síle. Opravdu není snadné čelit tomu, co v nás bolí.

Používám takové přirovnání. Když nás někdo slovně v dětství zraní, je to jako šrapnel, který do nás vnikne. Když se to stane, bolí to. Když se k tomu přiblížíme a vytahujeme to, bolí to také. Je to ale mnohem lepší vytáhnout, než to potlačit do větší hloubky, a tam tento pomyslný šrapnel začne vyhnívat a projevovat se jako třeba vážnější nemoc.

🍀🍀Všechno, co se zdá být rozštěpené, rozbité jen čeká až k tomu přistoupíme s vědomím, že to nikdy nebylo zlé, jen nepochopené. 

www.inapokorna.cz

www.tealswan.com

www.cestaintegrity.cz